texty
několik textíků, ze všech různých období kapely, některé je možno slyšet na nahrávce Holky od rovníku. Některé možná dostanou nový kabátek na Esoteric cocktailu, pro některé bude asi nejlepší věčný spánek...
1967
bylo to v létě šedesát sedm všichni jsme nosili černé brýle a od té chvíle nikdy jsme nebyli ani na chvíli trochu živí a na tý fotce všichni se smějeme jeden jak druhej mrtví a živí
anděl
můj anděl strážnej odletěl za lepším nikdo mě nehlídá dnes poprvé se nebojím křídla bez peří nad ulicí víří vzduch chceš-li můžeš být můj anděl a můj Bůh můj anděl strážnej odletěl o dům dál než odletěl za lepším prozradil že se bál o svou duši o svůj klid o létání oblohou než odletěl prozradil že se mi zdál ostatní andělé mají dům na náměstí na nohách dřevěných zpívají o štěstí v domě na náměstí mají lidé k sobě blíž můj anděl se mě ptal je to nůž a nebo kříž člověče veď nás dál tam kam sám nevidíš potom už není nic pak jen ležíš jenom spíš na polštářích v oblacích s úsměvem zamrzlým ve dvou řadách v jedný dobrý v druhý zlý
do ráje
oblíknem se do naha vlezem někomu do zahrady otrháme mu jablíčka a vyženeme hada jako strážci moudrostí budem chodit mezi stromy a ve volném čase nadiktujem dvě knihy starou a novou
holky od rovníku
schovám ti tvůj sníh v písku nebuď na mě zlej a ty blbý plány ze stolu rychle uklízej a zapomeň na taneční mistr jsem teď já už nejsem tak krásná na noc si makeup sundávám tanči si svůj tanec touhy zatímco já tvrdě spím jak černý holky od rovníku hledím si svejch bojovníků a zapomeň na počasí tvůj podzim jsem já už nejsem tak krásná když mi listí opadá natrhám ti trochu kvítí večer na hraní můžeš klidně spát já vím jak vypadá blín a zapomeň na začátek tvůj konec jsem já už nejsem tak krásná trochu uvadám do papírů nevejde se moje bílá tvář nic nemusí mít smysl ani řád a zapomeň na spásu tvůj anděl jsem já už nejsem tak krásná když si peří oblíkám já to myslím vážně já se ti jen zdám opijem se spolu já okna ráda mám a zapomeň na večer tvý ráno jsem já už nejsem tak krásná když jsem opilá
karel
přítel když odchází někdy je mi nejmilejší jako slunce svítí jeho čelo a já tady sedím sám zůstal po něm pytel řečí řečí jako nebezpečí pytel řečí po něm zůstal a hlava divně pustá přítel když odchází už se od něj neliším mám taky stejně dlouhý vlasy jenže vůbec neslyším
kráva
buď můj přítel buď mé druhé já zachovám ti svobodu a náklonnost hodnou posvátné indické krávy pojď blíž to se musí stát ať máš na co vzpomínat až budeš stoletý
kravata
v zaplivaný hospodě v tichý ulici visím hlavou dolů kravata mi drží na zlatý sponě kdo mi dá kousek chleba proboha dítě jeď opatrně ať dojedeš šťastně ať nezůstanu sám na zadním sedadle zelenýho auta tisknu se na tebe dělám že o tom nevím stromy za oknem utíkaj jeden za druhým tisknu se moc dlouho už mě to nebaví tak radši budu sám někdo hodnej do tmy za mnou zatroubí trochu mě postrčí a odejde domů knížka skončí happy endem slečna se opálí já se přestěhuju já nevím kam a tam budu sám každej to vomílá že nevstoupí do řeky nevstoupím a nevstoupím otrávenej zásah otráveným šípem zapiju lihem ráno mi bude líp protože budu sám
medvídci
já jsem malý medvídek kdo mě potká toho napodobím až půjdu od tebe budu mít ostrý zuby až půjdu od tebe budu mít zuby
měsíc
měsíc už spí a já bloudím ve tvých vlasech vlajkonoš mává ležatá osmička po něm zůstává nikomu nepovím kde je ušlapaná tráva nikdo se nedoví, že tam kde dvacet let přespávám měsíc už spí srdce mě vynechává zajdu na stadion vezmu si prapor a zamávám měsíc už spí a já bloudím ve tvých vlasech vlajkonoš mává ležatá osmička po něm zůstává
moje milá
tak mi řekni moje milá proč se ti líbí vošklivý věci zelená sukně blůza bílá a já jsem s tebou ve tvý kleci tak mi řekni moje milá kde je pýcha že jsem napsal píseň papíru mám plný kapsy a necítím nic než tíseň tak mi řekni moje milá jestli můžem se mít trochu rádi jak u ohňů kamarádi
můj milý
nechci ti ublížit můj milý dobře víš kdo tě má rád opustím tě na jeden den v ten den budu s jiným spát jestli se druhej den nevrátím sliby jsou chyby to víš a když tě u srdce zabolí můžeš klidně začít pít jenom tak ležím a poslouchám kdo tady rychle dýchá slunce mi svítí do očí do zad mě tráva píchá slunce se schovalo a já nevím jestli je to to pravý co bejvalo dřív nekonečný teď myslím na svý zdraví na nebi hvězdy blednou květiny spí zvířata oslavují vezmu si černý šaty přístav je tam odkud lodi plují tak už jsem tady milý můj ten druhej bude teď sám bože můj chvíli při mě stůj a já ti zazpívám: nechci ti ublížit....
na lodi
na potápějící se lodi zpívají hejdy hou žraločí ploutve dnes chutnaj hořce na potápějící se lodi zpívají hejdy hou válku přežijem pod vodou na potápějící se lodi zpívají hejdy hou za půl roku pojedeme na výlet na potápějící se lodi zpívají hejdy hou zítra na shledanou na potápějící se lodi zpívají hejdy hou někdo mi povídá potápím se od narození na potápějící se lodi zpívají hejdy hou nás už nedostanou
na onom světě
bylo by to krásný na onom světě potkat se se všemi svými dědy stopovali bysme svůj původ až tam kde byli hadi ryby a různý příšery vzpomínali bysme na to jak jsme byli živí a ze světa odcházeli se ztuhlými rysy seděli bysme na obláčku v nočních košilích přikládali do ohně a pískali si
na stromě
na odlehlým místě při vysokým stromě sejdem se my chytří ve velikým domě sejdem se my chytří studení a tišší v široširém poli nikdo neuslyší bez sluhů a pánů bez perel a sviní sejdem se my chytří hloupí budou jiní nebudou nám stačit zprávy o počasí nepoužijem slovo nepromluvíme hlasy všichni kolem tančí někdo k tomu píská na parketě plno všem po lásce se stýská
navěky
a teď jsi můj navěky můj uslyšíš dlouhé příběhy uslyšíš co jsem já a teď jsi můj navěky můj odložím prsten a závoj a pak ti zazpívám řeknu ti jména ulic a lidí a stromů stovku slov, stovku barev z toho dostaneš strach řeknu ti jména ulic a lidí a domů a polí kde obrací se prach vezmu tě do hospody kde visíme na zdi pěkně učesaný a zažloutlý a teď jsi můj navěky můj a kdo jsem já nikdo se nedoví
něco dobrého
že jsi dnes vykonal něco dobrého usedni ke stolu v teple a suchu že jsi dnes vykonal něco dobrého Pán Bůh ti dopřeje dopřeje sluchu že jsi dnes vykonal něco dobrého ulehni v temnotách že jsi dnes vykonal něco dobrého ulehni v pokoji zítra se nevzbudíš
červené nosy
nabarvím ti nos červenou pastelkou vykopnu tě ze dveří ať si kam chceš poběžíš a pak si můžeš zpívat I believe that your mother and your brother I believe they are very nice I believe they live in this town I believe they live in this street
oblíbený šaty
vezmu si sebou svý oblíbený šaty a taky možná něco k pití nechoď tam za mnou nebo si budou myslet že se bojím nikdy předtím bych si nemyslela že tady bude tolik lidí nechoď tam za mnou odtamtud se nikdy nevrátíš
ostrovy
s tebou je to vážně pěkný ani nemusíš říkat mám tě rád dva naše ostrovy nedotknutelný nikdo nehlídá s tebou se mi to vážně líbí nikdy nechodíš po hranicích nevadí mi že všechny dny jsou stejný vlasy mi hoří v tisíci sluncích řeky kolem mě jsou studený ty naše dvě zdi jsou nedotknutelný jak ve filmu vidím někdo se z citů úplně vysvléká jeho je štěstí na věčný časy já to neumím pár kroků za náma chodí pán v bílým a se smrtí otálí kolem mě na mořích a ve tvých sítích lidi se potápí bojím se o tebe na konci světa nikomu z nás se nepodobáš ten nahoře pro nás zapomněl přijít poslouchám zástupy žebrajících že můj hrad zapálí po bitvě na poli mezi stíny padlých klidně se procházím s tebou se mi to vážně líbí nikdy nemluvíš o přežití na zemi spadaný lidi jsou bílí
ona byla
ona byla tak malá a udělala velké vlny když jí hodili do vody ona byla tak hodná a dokonalá proto jí hodili do vody
pojď se mnou
pojď se mnou můj milý země se tady houpá pod námi tráva hoří dnes nepůjdem spát poplujem můj milý voda je víc než černá a já celá bílá budu se smát na cestu můj milý tisíce očí svítí někdo se chvíli brání dopadneš do mých sítí neboj se můj milý nikdo ti neuvěří pod tebou tráva hoří zůstaneš u mých dveří
potopa
v zástupu těl před branou do pekel potkal mě Ježíš pozdravil mě a zhrozil se proč ty tady ležíš já jsem ti přece odpustil ty hrozný věci co se nemaj dělat ani na ně myslet já jsem ti odpustil dal ti rozhřešení to nikdo jinej nemůže vod toho tady jinej není a z těch co tady čekaj půlka by mohla nahoru válet se bez těla na věčný časy nechtěj nebo nesměj já tomu nerozumím nic mi o tom neřeknou myslej si co tu čumím potom se mě zeptal proč se každej bojí zeptat se přímo u něj on že moc vo to stojí a že prej má na zemi ňáký svoje lidi a ty to všechno zvorali a on se za ně stydí a stydí se za ně taky jeho táta a přemejšlej vo potopě...
přejede mě vlak
každý odpoledne příjdu z práce jdu pomalu k nádraží lehnu si na koleje a pak přejede mě vlak pak vstanu a cestou domů si říkám je to fajn fajn moc fajn že už to mám dneska za sebou
přítel II
přítel přichází čelo mu září jako slunce v září přinesl kámen obešel stůl zaplnil místnost kde se kouří přítel přichází čelo mu září jako slunce v září nabírá v koutě sedící lidi u dveří aspoň na chvíli nabírá do hrstí než propustí promluví
svěrací kazajka
oblíknu si svěrací kazajku zapálím si otevřu okýnko do světa pustím si televizi ňáký lidi tam pořád dokola běhaj a někdo jim k tomu zpívá... čekám až někdo u dveří zazvoní a prozradí mi jaké je to tam dole u vás já tu taky pořád dokola běhám narodím se a umírám...
v davu
někdy v ranním davu ztratím hlavu najdu pak cizí tak si ji nechám najdu pak cizí a domů spěchám najdu pak cizí a domů spěchám při poledním slunci píchá v srdci srdce už stojí a hlava padá srdce už stojí a hlava padá srdce už stojí jsem ještě mladá někdy o půl pátý lidi zlatý lidi se zelenaj a stromy chodi lidi se zelenaj mě se to hodí lidi se zelenaj mě se to hodí
v létě
dlouhou ulicí v létě milenci jdou a ona mu říká nemusíš mít opálený záda v urně na popel to nikdo nepozná
| aktualizace: červenec 2005 |